Drtílkův hudebně-ekologický balíček

Preambule
Vlastní tvorba je nutné zlo, kterým hudební tělesa platí za nedostatek odvahy rozšiřovat svůj repertoár cestou písňové recyklace. Recyklace písní je proces opětovného použití not, křížků, béček, nápěvů, textů, recitativů a dalšího hudebního odpadu z písní stažených z repertoiru při tvorbě nových písní. Jde o proces naprosto přirozený, protože každé hudební dílo je tvořeno pouhými sedmi tóny (c–d–e–f–g–a a jiné), přičemž ostatní tóny vznikají odvozeně zpotvořením téhož.

Zásady

    1. Každá do repertoiru vřazená píseň musí být využita až na hranici opotřebení písně, posluchačů i hudbu konajících umělců

    2. Nelze-li píseň pro všestranné opotřebení použít, je nutno ji recyklovat a k tvorbě nového repertoiru používat výhradně recyklovaných surovin. Suroviny lze využít kombinacemi metod technických a uměleckých.

    3. Základní technické metody tvorby nových písní z recyklovaných odpadů jsou:

      3.1 Využití odnímatelných praporků u osminových not pro změnu frázování bez potřeby nových not resp. nových praporků. Máme-li např. dvě osminové noty, pak přemístěním jednoho praporku vznikne nota čtvrťová a šestnáctinová.
      3.2 Tunelování čtvrťových not. Tak vznikají noty půlové, přičemž získaný odpad lze užít pro tečky zvyšující hodnoty stávajících not o polovinu, nebo pro vytváření not staccatových. Obecně, jakýkoliv odpad je při vhodné konzistenci těla a ducha tvárný jako plastelína a dobře využitelný pro různá hudební značení (zobáčky crescendové a decrescendové apod.)
      3.3 Nevyužité linky notové osnovy lze odstřihnout a použít k výrobě houslového klíče

    4. Základní umělecké metody tvorby nových písní z recyklovaných odpadů jsou:

      4.1 Slučování nebo parcelace existujících písní (např. navázání písní Houpá se houpá a To bylo v Dakotě o vejplatě do písně nové)
      4.2 Záměna částí písně (tzv. zpřeházení slok), nebo intenzivní opakování vybraného úseku (např. úvod písně Barbara Ann je prodloužen na Bar-bar-bar-bar-Barbara Ann)
      4.3 Víceúčelové užití slok, refrénů, meziher a recitativů v několika písních (např. známý recitativ Já nevím, kde se to v člověku bere… lze prakticky vložit do libovolné písně BUCH) [cit. W. M. – Sbohem lásko]
      4.4 Dodání nového textu k již existující melodii nebo naopak, případné využití již existujícího textu k jiné již existující melodii (např. píseň Siyahamba, nebo nový hit Bakaláři v texaskách)
      4.5 Užití „šokového efektu“ pro recyklaci již opotřebené písně, tj. radikální změna aranžmá, tempa, užití vtipných naturalismů, úderů v břicho, dlaně a pleš, též dodání či odejmutí instrumentální podpory celé písni nebo alespoň části (např. Lovecké odpoledne – dodání, Na tú prvú lampiónskú – částečné odejmutí)
      4.6 Nahrazení zahraničních textů zvukomalebnými českými ekvivalenty. (např. "doo–doo–doo" za "dú valaši dú", "love you like I do" za "lovím jak se dá", "darling" za "darling", tj. anglicky miláček, česky čerpadlo)

    5. Ideální je použít odpadu z recyklované písně k napsání úplně stejné písně a využít časového efektu ztráty paměti publika. Nesmí však dojít k lokálnímu efektu ztráty publika. (např. Rondo Ravelvetto)

    6. V rámci úsporných opatření lze některé skladby během produkce předčasně ukončit, metoda je známá jako: píseň neskončila, píseň přestala (příkladů je na každé produkci mnoho).

    7. Každá akce musí být sveřepá a nesmí postrádat prvky hrůzy.

Výše uvedené zásady jsou podle hrubých odhadů schopny redukovat vznik nových písní až o 64 %. Black Uganda Choir neuvědoměle využíval recyklační techniky již od svého založení, nyní však celou koncepci systematizoval a předal kulturní veřejnosti k širokému použití. (Uvedené příklady vycházejí z koncertních a jiných produkcí Black Uganda Choir)

Zpět na titulní stranu BUCH
Zpět na Black Uganda News